Všemuvěrci a takykatolíci:

Všemuvěrci a takykatolíci:

   Tatínek o sobě tvrdil, že je nevěřícím a vědeckým ateistou. Snažil se to doložit dnes už sice trochu vyčichlými ateistickými frázemi, ale protože nebyl ani útočný, ani hloupý, jak u řady jeho souvěrců bývá, diskutoval jsem s ním rád a myslím si, že rozhovor přinesl užitek oběma.

   Když hovořil o své manželce a její operaci, která dopadla  naštěstí dobře, zaťukal na stůl se slovy: Musím to zaklepat. 

   Nechal jsem jeho počínání bez komentáře, ale byl jsem trochu smutný z toho, že ani v tomto případě jsem skutečného nevěřícího vědeckého ateistu nepotkal.

   Vezmeš-li totiž člověka, který se vydává za nevěřícího či lépe za ateistu, a chvíli s ním budeš třepat, nějaké pseudonáboženství z něho vypadne. Nejprve pověra, potom něco navíc. Čistokrevní bezvěrci jsou asi světlou výjimkou.

   Pokud věří na pověry ateisté klepající na dřevo, nejezdící v pátek třináctého v měsíci autem nebo při pohledu na černou kočku plivající přes rameno, jaksi to k jejich vyznání patří. Pokud k tomu přidají ještě rady z horoskopů nebo karet, nelze k jejich světonázoru nic namítat. Odmítají Boha, zbývá jim tedy kávová sedlina nebo virgule.

   Proč tak ovšem jednají ti, kteří se vydávají za věřící katolíky, to je jiná otázka – z oblasti poruch duševního zdraví. Těm, kteří v pondělí navštíví mága, v úterý vědmu, ve středu převtělovače, ve čtvrtek dianetika, v pátek si nechají posilnit auru a vyčistit čakry, v sobotu si koupí horoskop a v neděli slavnostně přijmou Eucharistii, bych doporučoval, aby co nejdříve vyhledali lékaře, nebo se studeným obkladem na hlavě hluboce uvažovali o své  tzv. křesťanské víře.

   Znám zbožnou  Moravanku, která po přijetí Eucharistie zaujme u dveří kostela jogínskou polohu a na růženci odříkává budhistické mantry.